Již léta se mluví o tom, že vojenští experti mnoha států zkoumají možnost nasazení počítačových virů proti počítačům nepřítele. Takový obraz zapadá do toho, jak si představujeme (i díky mnoha holywoodským filmům) průběh moderních bitev. Dobře utajený výzkum v této oblasti zcela jistě probíhá, ale šance na jeho využití v současné válce je takřka nulová. Praktických problémů je hned několik. Ten základní vyplývá už z podstaty počítačového viru: je to kód, který se množí a šíří se z jednoho počítače na druhý. Je velmi těžké provést „cílený“ útok na skupinu počítačů bez rizika rozšíření na další, ať již nezúčastněné či dokonce vlastní stroje. Jak jsme si již před nedávnem ukázali, v případě epidemií počítačových červů je velmi těžké předem odhadnout rychlost šíření, tu například u Morrisova červa, viru LoveLetter či u červa Codered autoři řádově podcenili. Velikou roli v současném konfliktu hrají i technologické rozdíly mezi jednotlivými stranami. Zatímco vybavení spojenců je prošpikováno moderní komplikovanou technologií, jejich protivníci spoléhají na mnohem jednodušší klasické zbraně, a tak by se jakýkoli útok minul účinkem. Proti „farmářům“ vybaveným kalašnikovy je i nejsofistikovanější počítačový virus neúčinný.

Přesto se již při válce v Zálivu před dvanácti lety objevila zpráva o nasazení počítačového viru, a ta pak žila po dlouhá léta svým vlastním životem. Na apríla 1991 uveřejnil John Gatz v časopise Infoworld zprávu o tom, jak byl z Francie do Iráku propašován v upravené tiskárně speciální čip, vyvinutý agenturou NSA, který měl pak za následek vyřazení počítačové sítě irácké protivzdušné obrany. Tuto „zaručenou zprávu“ pak převzaly další informační zdroje, například začátkem roku 1992 U.S. News and World Report. Ještě v roce 1998 pak James Adams ve své knize o využití počítačů v budoucích válkách tvrdil, že „virus nakonec nemohl provádět svoji činnost, protože americké vzdušné síly bombovým útokem zničily budovu, ve které byly dovezené tiskárny uskladněny“ J .

Takové boje dnes již probíhají: DDoD útokem byl napaden web britského ministerského předsedy stejně jako stránky arabské televize Al Džazíra, desítky dalších stránek zobrazovaly prohlášení o postoji hackera k válce a jednotlivým stranám. Všechny tyto útoky budou zcela jistě pokračovat i nadále. Malajský autor virů , který si říká Melhacker, sliboval v listopadu vypuštění svého viru v případě napadení Iráku. Snad největší publicity se dostalo viru Win32:Ganda, který se objevil těsně po začátku konfliktu ve Švédsku. Jeho autor byl švédskou policií záhy dopaden a nyní se bude ze svého jednání zodpovídat před soudem.

U počítačových virů není často zcela jasné, zda byl virus vypuštěn kvůli postoji jeho autora k válce či zda jen využívá současného zájmu uživatelů počítačů o probíhající konflikt. Autoři virů se naučili využívat metod sociálního inženýství a je zřejmé, že pokud virus nabízí „materiály americké vlády k irácké krizi“ (virus Prune) či „špionážní obrázky z bojiště“, „animovanou americkou vlajku“, „animaci G.W.Bushe“ (vše virus Ganda), pak má zájem uživatele pravěpodobně zajištěn. Zdá se, že právě virus Ganda, který nabízí i další možnosti (ptá se, zda považujete přiložený screensaver za nacistickou propagandu, či nabízí animovaná koťátka) pouze využívá momentální vlnu zájmu o válku pro svoje vlastní potřeby.

Informační válka je dnes zkrátka stejně důležitá jako vlastní boj. A je jen na nás, zda se necháme ovlivnit jejími prostředky či zda pro vytvoření svého názoru budeme používat vlastní hlavu J .