Je jasné, že už samotné šíření je škodlivým projevem – virus modifikuje obsah našeho počítače, zkopíruje se na pevný disk, napadá další programy a tím snižuje stabilitu chodu operačního systému i dalších aplikací. Kromě toho může i vlastní šíření vést ke ztrátě dat či zničení obsahu počítače. Viry velice často obsahují závažné chyby, které mohou vést k závažnému poškození napadených programů, někdy je nekompatibilita způsobena i vývojem ve světě operačních systémů. Typickým příkladem takového viru mohou být některé staré DOSové viry, které přímo manipulovaly s obsahem disku, a přitom v době svého vzniku samozřejmě jejich autoři nepočítali s tím, že budoucí systémy mohou podporovat disky větší než 32 megabytů. Se šířením souvisely i projevy některých starších šifrovaných makrovirů, které během své činnosti otevíraly v programu Word několik oken, takže se jejich činnost dala sledovat takřka v reálném čase.

Manipulační činnost, kterou řada autorů přidává do svých výtvorů, bývá mnohem rozmanitější. Autor může naprogramovat takřka cokoli, od zobrazení textu či obrázku na monitoru až po velmi závažné poškození dat. Je zajímavé (ale celkem logické), že nejúspěšnější viry na sebe většinou vůbec neupozorňují, a tak přežívají mnohem déle. Některé viry ale provádějí daleko horší věci než je zobrazení nějaké třeba politicky motivované zprávy. Mohou například zničit data na disku – a to buď ihned po napadení počítače a svém dalším rozšíření (ExploreZip) či třeba k nějakému datu – to je velmi populární metoda, která se objevila už kdysi dávno u viru Friday13th (pátek 13. mazal všechny spuštěné programy), a kterou snad nejvíce proslavil virus Michelangelo (6. března přepsal pevný disk). Podobně pracoval i boot virus Jimi či v poslední době Win32:Klez.E. Win32:CIH se dokonce kromě dat na disku snaží zlikvidovat i FlashBIOS na základní desce počítače. To je však ještě ten lepší případ – data jsou určitě v pořádku a o chvíli později už neexistují. Vzhledem k tomu, že všichni pravidelně zálohujeme (že J ?), nejsou způsobené škody tak fatální. Daleko horší jsou viry, které tu a tam modifikují data na disku – pak už bohužel ani zálohy nepomohou a na pořádný malér je zaděláno zcela určitě. Takto působil například boot virus Jack Ripper, který občas při zápisu prohodil dvě slabiky. U textů to ještě nebývá tak tragické, ale například v účetnictví či v lékařských záznamech mohou být takové změny zcela fatální. Podobně se choval i makrovirus Wazzu, který kromě toho, že do textu tu a tam přidával slovo „wazzu“, náhodně prohazoval slova uvnitř dokumentu. Kdysi u nás nejrozšířenější virus slovenský One-Half zase při každém startu počítače zašifroval dvě stopy na disku. Vše fungovalo správně, pokud byl virus aktivní – při jeho „neodborném“ odstranění byl však obsah disku většinou ztracen. Podle vyjádření autora viru v jednom rozhovoru to prý bylo proto, aby uživatel byl s virem svázán a necítil potřebu se jej zbavovat.

Některé důsledky působení viru mohou být opravdu nepříjemné – virus Sircam se například šíří tak, že spolu s kopií sebe sama odesílá i náhodně vybraný soubor – dokument. To vedlo k masovému úniku často velmi citlivých dat z napadených počítačů. Přítomnost virů se dá poznat i podle toho, že se počítač začne chovat jinak než dříve – a je zajímavé, že i laičtí uživatelé jsou na takové změny velice citliví. Řada z nich tak přišla na přítomnost virů Badtrans, Bugbear či Opas proto, že tyto viry do systému instalují trojany, které monitorují stisknuté klávesy a jsou schopny odeslat získané informace (hesla, čísla kreditních karet a podobně). Tyto programy jsou však často v konfliktu s implementací české klávesnice, takže pak správně nefunguje národní podpora. Proto je důležité zkusit přijít na důvod každé odchylky chování od normálu, i když moc dobře vím, že s dnešními operačními systémy, které žijí svým vlastním životem, to není vždy úplně jednoduché.

Během února byl na virové frontě celkem klid, nic nového se neobjevilo. Kromě virů však uživatelé stále častěji narážejí na nejrůznější trojany, které jim mohou dost znepříjemnit život – jedná se například o podvodné dialery, kvůli kterým může poplatek za připojení k Internetu vyšplhat do závratných výšek. Proto při surfování Internetem i při používání elektronické pošty buďte obezřetní a používejte nejen svou hlavu ale i kvalitní programovou ochranu, jako firewall či antivir!